Diethylamid kyseliny lysergové (LSD) pat?í do skupiny drog zvané halucinogeny. Jedná se o syntetickou látku, kterou poprvé p?ipravil dr. Albert Hofmann, když zkoumal alkaloidy námelu. P?sobí již v extrémn? malých dávkách (?ádov? desítky mikrogram?).
| název | LSD-25 |
|---|---|
| chemický název | diethylamid kyseliny lysergové |
| vzorec |  |
| typ drogy | halucinogen |
| ú?inná dávka | 50–500 μg absolutn? |
| smrtelná dávka | není známa |
| pocity | halucinace, „barevný sv?t v hrsti“, ztráta ega, projevuje se podv?domí |
| závislost | nepozorována |
| hlavní riziko | nebezpe?né chování, propuknutí skryté duševní nemoci, flashback |
| nebezpe?í | 3/5 |
Záleží, zda byla podána dávka subpsychedelická (< 200 μg) ?i psychedelická. P?i psychedelické dávce se objevují skute?né halucinace, kdy si intoxikovaný neuv?domuje rozdíl mezi realitou a vidinou. P?i nižších dávkách doty?ný sice vnímá pseudohalucinace, ale stále je schopen rozlišit mezi skute?ností a fikcí. Dále popíšu subpsychedelický stav.
40–80 minut po požití se objevují první p?íznaky. Náhle se
zablýskne, n?co se jakoby mihne. Zornice jsou siln? rozší?ené.
Záblesky se opakují ?ast?ji a ?ast?ji. Hrany p?edm?t? se obarvují
a deformují. Jakýkoliv zvuk se okamžit? odráží ve zm?n? vid?ní.
Kolem proudí geometrické obrazce v podob? dlouhých vzor?, jež se
fantasticky obarvují. P?i up?eném pohledu p?edm?t jakoby ožije a
m?ní se p?ed o?ima. Stíny tan?í. P?edm?ty a lidé se prom??ují podle toho,
jak je podv?dom? vnímáme. Myšlenky proudí neuv??itelnou rychlostí, až je
nelze souvisle sd?lovat – uprost?ed v?ty intoxikovaný hovo?í úpln?
o n??em jiném než na za?átku. Mizí zábrany, stírá se rozdíl mezi
egem a id. Nedostavuje se pot?eba spánku. Jak intoxikace
doznívá, mizí zrakové halucinace a mohou se objevit hmatové (pocit, že te?u
apod.). Návrat do reality bývá provázen paranoiou. Zornice z?stávají rozší?ené
ješt? n?kolik, asi tak deset hodin. Intoxikovaný si celý pr?b?h tripu dokonale
pamatuje.
Mezi klí?ové okamžiky pat?í ztráta ega (odosobn?ní) a stejn? tak jasné projevy podv?domí. Obojí se využívalo v psychiatrii. Pokud doty?ný cítí by? jen podv?dom? strach, m?že intoxikace snadno sklouznout do tzv. badtripu. Intoxikovaný zažívá t?žko popsatelnou hr?zu a návrat do reality je pro n?j vysvobozením. V uvedeném stavu se také p?ihodí nejvíc zran?ní a úmrtí zp?sobených vlivem drogy. („N?kdo m? pronásleduje,“ vb?hne pod auto. „Lezou po mn? ?ervi“ a pobodá se nožem.) Naopak v p?íjemném rozložení mysli se trip prožívá v euforické rovin?, ale i ta p?ináší rizika, i když ne tak velká. („Jsem and?l a umím létat,“ ská?e z okna. „Tramvaj, zašlápnu ji,“ skon?í pod jejími koly.) K v?tšin? t?chto nehod dochází až p?i požití psychedelické dávky, kdy intoxikovaný prožívá (pravé) halucinace a nevnímá realitu. D?ležitá je proto dokonalá p?íprava p?ed intoxikací, aby doty?ná osoba byla na podobné stavy p?ipravena, a rovn?ž dozor, který dokáže zabránit nejhoršímu. Intoxikace osoby bez jejího v?domí a p?edchozí p?ípravy kon?í ?asto tragicky. P?i pokusu v US Army byl intoxikován d?stojník, aniž o tom v?d?l – vysko?il z okna a zabil se.
LSD pat?í k um?le p?ipraveným látkám. P?i jeho p?íprav? se vychází z alkaloid? obsažených v námelu (pali?kovice nachová, Claviceps purpurea), p?edevším z derivát? kyseliny lysergové. Základní strukturu námelových alkaloid? tvo?í tetracyklus indolového typu pojmenovaný ergolin. V p?írodních látkách je methylován atom dusíku v poloze 6 a další atom uhlíku je navázán v poloze 8. Ve v?tšin? p?ípad? bývá p?ítomna dvojná vazba v polohách 8–9 nebo 9–10.
Kyselina lysergová obsahuje dva chirální atomy (v polohách 5 a 8), které dávají vzniknout ?ty?em stereoizomer?m. Podle konfigurace na C(8) rozlišujeme kyselinu lysergovou (R) a isolysergovou (S). Názvy všech stereoizomer? amidu jsou potom D-LSD (5R, 8R), D-iso-LSD (5R, 8S), L-LSD (5S, 8R) a L-iso-LSD (5S, 8S). Synonymem pro psychoaktivní LSD-25 je (5R, 8R) izomer. Zbylé t?i stereoizomery nevykazují žádné psychické p?sobení až do dávky 500 μg.
Ethylamid kyseliny lysergové má p?ibližn? 10krát slabší psychoaktivní ú?inky než diethylamid a p?evažuje u n?j spíše narkotické p?sobení. Nejvýrazn?jší narkotické ú?inky vykazuje amid kyseliny lysergové.
Vodný roztok kyseliny lysergové i jejího diethylamidu (rozpustný je nap?. jeho tartarát) vytvá?í po ozá?ení UV zá?ením lumi-deriváty. Proto se LSD musí uchovávat v suchu a temnu, aby se zachovala jeho chemická struktura a psychoaktivní ú?inky.
Mechanismus p?sobení není p?esn? znám. LSD se p?es zažívací trakt vst?ebává zcela. P?i pokusech s radioaktivn? ozna?eným LSD na myších bylo pozorováno, že až na slabé stopy je rychle vylou?eno z krve a z organismu. Nejnižší koncentrace se nacházela p?ekvapiv? v mozku, kde se soust?e?ovala do oblastí st?edního mozku zodpov?dných za ?ízení emocí.
LSD je z nejv?tší ?ásti odbouráváno játrech (asi 80 %). I když již není žádné LSD v organismu p?ítomno, psychické ú?inky p?etrvávají. Lze se proto domnívat, že LSD zp?sobuje jisté biochemické ?i neurofyzické zm?ny, které p?ímo ovliv?ují psychiku a p?etrvávají i bez p?ímé p?ítomnosti LSD.
LSD stimuluje centra parasympatiku ve st?edním mozku, což vede k rozší?ení panenek, zvýšení teploty a zvýšení hladiny cukru v krvi. LSD podobn? jako jiné námelové alkaloidy zp?sobuje stahování d?lohy (tedy pokud je jí subjekt vybaven :-)).
Uplatn?ní ve farmakologii našly látky p?íbuzné LSD, u nichž se nevyskytují halucinace a p?itom stejn? jako LSD ovliv?ují hladinu serotoninu a dopaminu. Úsp?šn? se používají p?i lé?b? migrény a vazomotorických bolestí hlavy i p?i lé?b? Parkinsonovy choroby.
LD50 pro ?lov?ka není známa, protože ješt? nikdo p?ímo na následky požití LSD nezem?el. V?tšina úmrtí bývá zp?sobena zm?n?ným jednáním pod vlivem drogy (viz výše). LSD se m?že stát startérem psychické poruchy, která by se jinak za celý život neprojevila nebo by se projevila až v pozd?jším v?ku. V souvislosti s LSD se rovn?ž hovo?í o tzv. flashbacku, kdy se náhle dostaví stejný stav jako po požití LSD, a? látka nebyla v organismu p?ítomna i n?kolik let. Flashback se dá vyvolat i marihuanou. V?tšina lidí jej poci?uje nep?íjemn?. Život ohrožuje nap?. p?i ?ízení automobilu. Poslední riziko souvisí se získáváním drogy na ?erném trhu, nebo? LSD m?že být zne?išt?no, p?ípadn? se v?bec nemusí jednat o LSD.
P?i nezvládnutém tripu se podává symptomatický protijed chlorpromazin (50 mg intramuskulárn?). Chlorpromazin p?sobí jako neuroleptikum, zklid?ující látka s protipsychotickými ú?inky. Blokuje pre- a post-synamptické receptory dopaminu.
| zví?e | dávka [mg/kg] |
|---|---|
| myš | 50–60 |
| krysa | 16,5 |
| králík | 0,3 |
Smrt u pokusných zví?at byla nej?ast?ji zp?sobena zástavou dechu. Všimn?te si, že pom?r mezi ú?innou (pro ?lov?ka) a smrtelnou dávkou je velký.
Tolerance na LSD se p?i opakovaném užití b?hem krátké doby (jeden týden) rychle zvyšuje a dávka d?íve ú?inná nezabírá. Po týdenní abstinenci se vše op?t vrací na p?vodní hodnoty. Fyzická závislost není možná. Teoreticky by se mohla vyvinout psychická závislost, což ale nebylo pozorováno. Abstinen?ní p?íznaky proto chybí. Ob?as lidé reagují psychickou averzí po p?edchozím nevyda?eném tripu.
Nedovolená p?íprava a držení LSD je trestným ?inem proti § 187 trestního zákona.
LSD lze p?ipravit mnoha zp?soby – od totální syntézy po reakce p?ímo s kyselinou lysergovou. Zjednodušen? popíšu postup p?ípravy LSD z námelových alkaloid? tak, jak jej vypracoval Albert Hofmann. Více informací naleznete v literatu?e.
Ergotamin reaguje s bezvodným hydrazinem za vzniku hydrazinia kyseliny D-iso-lysergové. Hydrazinium se diazotuje a vzniklá diazoniová s?l reaguje s diethylaminem v dusíkové atmosfé?e. Výsledná reak?ní sm?s obsahuje LSD a iso-LSD v pom?ru 5:1.
Kellerova reakce je prvním známým kolorimetrickým testem na p?ítomnost alkaloid? námelu. Stopové množství alkaloidu se rozpustí v ledové kyselin? octové spolu s trochou chloridu železitého. Roztok se opatrn? p?idá do koncentrované kyseliny sírové. Na rozhraní kapalin se objeví modrý kroužek. Po promísení se roztok intenzivn? zbarví. Jednoduché deriváty kyseliny lysergové (jako LSD) a alkaloidy skupiny ergotaminu zp?sobují ?isté tmav? modré zbarvení. Alkaloidy skupiny ergotoxinu dají vzniknout zelenému až olivov?-zelenému roztoku. Citlivost reakce leží v intervalu 30–50 μg.
Infra?ervená spektroskopie se používá k p?esné identifikaci konkrétního individua. Získané spektrum se porovnává s knihovnou spekter a hledá se shoda s již zm??eným alkaloidem.
Všechny námelové alkaloidy obsahující dvojnou vazbu mezi uhlíky 9 a 10 velice intenzivní mod?e fluoreskují po ozá?ení UV zá?ením. U alkaloid? neobsahujících tuto vazbu je fluorescence posunuta do UV oblasti spektra. Na základ? toho vypracoval pan Bowman univerzální metodu, kterou lze zjistit i stopová množství alkaloid? námelu. Citlivost metody se pohybuje kolem 1 ng a umož?uje nap?. testovat t?lní tekutiny na p?ítomnost stop LSD.
Pali?kovice nachová (Claviceps purpurea) je
v?eckovýtrusná houba, parazitující na travách a ost?icích. Napadá zejména žito
(Secale cereale). Napadený semeník zm?ní
barvu na fialovou až ?ernou a ze zralého klasu nápadn? vy?nívá. Tento zrohovat?lý
útvar se nazývá námel. Cyklus pali?kovice je složitý a námel je jen jedním
z vývojových stádií.
V sou?asné dob? se námelové alkaloidy pro farmaceutický pr?mysl získávají ?ízenou fermentací. Kultura pali?kovice se p?stuje ve speciálním roztoku. Nejlepším zdrojem uhlíku pro r?st a produkci alkaloid? je sacharosa ?i manitol (glukosa vede pouze k r?stu). Dusík lze získávat nap?. ze sojového masa. Vhodný prekursor (2-hydroxylethylamid kyseliny lysergové) pro syntézu LSD-25 je produkován druhem Claviceps paspali.
Alkaloidy jsou vedlejším produktem p?i metabolismu aminokyselin. Nemají žádnou funkci v primární metabolismu (p?ežití a r?st). Jejich význam pro rostlinu je nejasný. Úsp?šnou syntézu alkaloid? ?ídí celá skupina gen?.
Dr. Albert Hofmann pracoval v basilejské spole?nosti Sandoz (nyní
Novartis), kde se zabýval výzkumem
nových lé?iv. LSD poprvé p?ipravil roku 1938, když zkoumal alkaloidy
námelu. Jelikož ho získal jako v po?adí 25. derivát kyseliny lysergové,
odkazoval se na n?j jako na LSD-25. P?edpokládal, že by mohlo p?sobit
stejn? jako diethylamid kyseliny nikotinové, kterého se užívalo jako
analeptika.
Pokusy na zví?atech ukázaly jen silný ú?inek na d?lohu, avšak slabší
než m?l jiný alkaloid námelu ergobasin. Protože se nenašlo žádné
farmakologické uplatn?ní, byl výzkum zastaven.
Dr. Albert Hofmann pokra?oval dál ve své práci s alkaloidy námelu. Poda?ilo se mu získat n?kolik látek medicínsky využitelných, které daly vzniknout léku Hydergin. Hlavní cíl byl spln?n a dr. Albert Hofmann se mohl vrátit zp?t k látce LSD-25, o níž se domníval, že by mohla mít i jiné ú?inky, než které se projevily p?i testech.
Na ja?e roku 1943 zopakoval syntézu LSD-25. P?ipravil ji v množství ?ádu desítek miligram?. P?i záv?re?ném ?išt?ní a krystalizaci byl vyrušen neobvyklým pocitem, který pozd?ji popsal takto:
Minulý pátek, 16. dubna 1943, jsem musel b?hem odpoledne p?erušit práci v laborato?i a odjet dom?, postihnut pocitem mimo?ádného neklidu, kombinovaným s nepatrnou závratí. Doma jsem si lehl a upadl do ne nep?íjemného stavu podobnému intoxikaci, který se projevoval extrémn? stimulovanou imaginací. Ve stavu podobném snu, s o?ima zav?enýma (denní sv?tlo mi p?ipadalo nep?íjemné svou zá?í), jsem pozoroval nep?etržitý tok fantastických obrázk?, mimo?ádných tvar? a kaleidoskopických her s barvami. Asi po dvou hodinách se tyto jevy ztratily.
Vše nasv?d?ovalo vn?jší intoxikaci LSD-25. Vzhledem k jedovatosti námelu nosil dr. Hofmann vždy pracovní oblek, proto se LSD mohlo vst?ebat jen p?i náhodném kontaktu s k?ží. Aby mohl potvrdit ú?inky látky, rozhodl se provést experiment na sob? samém.
Požil 0,5 cl roztoku, který obsahoval 0,25 mg tartarátu diethylamidu kyseliny lysergové (psychedelická dávká!). Množství, o n?mž se domníval, že je zcela bezpe?né. O pr?b?hu intoxikace si vedl záznam.
P?i cest? na kole se jeho stav prudce zhoršil. Vše se mu v zorném poli
vlnilo a kroutilo jako ve k?ivém zrcadle. M?l pocit, že se nem?že hnout
z místa, p?itom jel velice rychle. Doma požádal sousedku o mléko jako
o nespecifický protijed. Rodinný léka? nepozoroval žádné nenormální
p?íznaky krom? rozší?ených zorni?ek. Subjektivn? však vid?l sv?t
plný strašných tvar?. Lidské obli?eje se prom??ovaly do p?íšerných
zjev?. Propadl v bezradnost, ovládl ho strach a zoufalství. Když
nejsiln?jší okamžik intoxikace odezn?l, za?al kolem n?j rej
fantastických barev a kaleidoskopických obrázk?. Každý zvuk byl
doprovázen zm?nou vid?ného obrazu. Vnímání se postupn? vracelo do
normálu.
Bylo z?ejmé, že LSD je látka s neoby?ejn? silnými psychoaktivními ú?inky. P?itom p?sobí již ve velmi malých dávkách. Experiment s t?etinovou dávkou provedený jeho spolupracovníky vykazoval stále silný efekt.
LSD si našlo cestu do psychiatrie jako lék
Delysid.
Používal se jednak pro lé?bu úzkostí a neuróz, ale zárove? pomáhal
psychiatr?m pochopit psychózy. Pr?kopníky ve využití LSD
v psychoanalýze a psychoterapii jako pomocné drogy se stali p?edevším
ameri?tí psychiat?i, ale také G. Roubí?ek a S. Grof v ?eskoslovensku.
(Pozd?ji emigrovali do USA.)
LSD proniklo mezi mladé lidi jako rekrea?ní droga. P?enášela jim únik
z reality p?etechnizovaného sv?ta k duchovním zážitk?m. N?co
podobného si Albert Hofmann po svém hr?zyplném zážitku nedokázal
p?edstavit.
Za „apoštola LSD“ je považován dr. Timothy Leary, který
LSD nadšen? propagoval. Jako vyu?ující na Harvardské univerzit?
požádal laborato?e Sandoz o zaslání 100 g LSD (1 milión dávek).
Žádost byla zamítnuta a Leary byl propušt?n. Pozd?ji byl zat?en a
odsouzen na 10 let za držení marihuany a LSD. Rozsudek byl rozší?en
na 30 let za pašování marihuany. Nep?im??en? vysoké tresty ukazují, že
celá záležitost m?la politický podtext. Po út?ku z v?zení byl zat?en
v Kábulu (Afghánistán) agenty americké tajné služby.
Aldous Huxley píše o tajemné medicín? mokša ve své knize Ostrov
(Island: A Novel). Je z?ejmé, že onou medicínou myslí práv? LSD. Nabízí
se srovnání s jiným jeho dílem, Konec civilizace (Brave New World), kde
se objevuje droga soma s podobnými ú?inky jako heroin. Zatímco heroin
tvrd? odsuzuje, LSD p?isuzuje blahodárné ú?inky. Je uvád?no, že když
umíral na rakovinu jícnu, napsal své poslední p?ání:
LSD – try it – intramuscular – 100 mmg
. Paní
Huxleyová mu vlastní rukou dala injekci a on umíral klidn? a vyrovnan?.
Následující text popisuje autentický zážitek po intoxikaci LSD. Doty?ná osoba si p?ála z?stat v anonymit?.
Rozhod jsem se, že zkusim objevit nový sv?t, sv?t mnohem hez?í a barevn?jší n?ž je ten, ve kterym žijeme.
Stalo se tak jedné dlouhé zimní noci, když jsem se vrátil z kina. Vzal jsem si ?tvrtku papíru (tím nemyslim ?tvrtku jako A4, ale ?tvrtinu papírku 10,0x5,0x0,5 mm :-)) a D. taky. ?ekal jsem p?es ho?ku a po?ád nic (asi jsem byl imunní :-)), a tak jsem se naštval a dal si pod jazyk i zbylou p?lku tripa.
Po další ho?ce za?aly barvy nabírat na intenzit? a ob?as jsem uvid?l kolem
sebe pár zelenomodro?ervených proužk?. S dobou se jejich po?et zvyšoval,
až tvo?ily dlouhé trojbarevné ?ady. Sv?telná show se pomalu rozjížd?la.
Najednou za mnou vybouhla obrovská sv?tlice, reflexivn? jsem se oto?il, jenže
jsem koukal jen na dve?e. No nic, ale vyvedlo m? to trošku z míry.
Z nezajímavý p?edm?t? se staly kouzelné, stíny a sv?tla se roztan?ily (to byste nev??ili, jak dlouho se dá dívat na bílou ze? :-)) a realita se no?ila stále víc do barevného nádechu. Když jsem zav?el o?i a zaposlouchal jsem se do house music, byl jsem unášen barevnýma tunelama ?asoprostorem. Všude kolem m? proudily tísíce barev, jež splývaly jedna v druhou a já jsem m?l úžasnej pocit. V celém pokoji se blýskalo (asi venku n?kdo v p?l t?etí ráno svá?el :-)) a sv?tlo se pomalou?ku rozsv?tcelo a zhasínalo.
Když jsem se „zapomn?l“ a zakoukal na D., tak se prom?nil v úžasnou holku. Prost? na pár sekund jsem m?l co d?lat sám se sebou. Pak jsem se radši probral a uvid?l zase D., ale na t?ch pár okamžik? jsem byl p?esv?d?en, že tam ta holka leží.
?lov?k m?l chu? bu? snít, nebo povídat. Mluvil jsem vo všem, co m? napadlo. Jenže to nebylo tak lehký, protože myšlenky proudily nesmírnou rychlostí a v p?lce v?ty jsem už p?emýšlel o úpln? n??em jinym. Rozhovor (a vlastn? všechno) se odehrávalo ve zcela jiný rovin? než normáln? a bylo to absolutn? up?ímný a pravdivý, i když se to nezdá.
Ráno se dostavily i hmatový halucinace. M?l jsem pocit, že všechno te?e – ?eho sem se doktnul, se rozplynulo. Oble?ení po mn? podivn? klouzalo.
Vydal jsem se na snídani. Už jenom cesta dol? byla celkem paranoidní, každej se na m? koukal a bavil se o mn?. A co teprve v jídeln?! Ešt? že se mnou sed?l u stolu D.
Pak jsem šel do školy. Takhle dobrodružnou cestu jsem ješt? nezažil – po
chodníku se plazili barevní „hadi“ a na pouli?ním osv?tlení vysely
duhový kole?ka. Když jsem vstoupil do t?ídy, uvid?l jsem ospalou bandu, která ?ešila
nepodstatný problémy. Nejd?ív jsem se je snažil sledovat, ale pak jsem se na to
vykašlal. Hodn? jsem se bál první hodiny (ob?anka), protože u?itelka by si mohla
všimnout mejch zornic velkejch jak vrata vod stodoly. Zapla?pánb?h, všechno bylo
v pohod?, až na to, že jsem byl tasenej a rozhodovalo se mezi 1/2. Zkuste si
takhle na dojezdu napsat cvi?ení o formách státu a vlády. Stojí to za to, já
sem m?l co d?lat, aby mn? tužka nez?stávala ležet na papí?e.
Zbytek dne jsem p?ežil a pak m? ?ekal nerušený 14hodinový spánek.
Bylo to skv?lý, úžasný, neuv??itelný, … stálo to za to. Už se t?šim na další výlet za hranice reality!
LSD nepat?í v ?eské republice mezi nejb?žn?jší drogy. Na parties se v?tšinou dává p?ednost MDMA (extasy, extáze). LSD je obvykle nabízeno v podob? papírk? napušt?ných tartarátem. Jedna ?tvrtka obsahuje b?žn? 10x10=100 jednotlivých trip?. Cena celé ?tvrtky se pohybuje kolem 10 000 K?. Jeden trip (cca 100 μg LSD-25) stojí mezi 200–250 K?. Kvalita je velmi rozdílná, v?tšina trip? obsahuje i jiné látky.
blotter, papír, ?tvere?ek, dekl, kyselina, acid, vitamin A, trip, výlet, cykloturis?ák, …
Halucinogenní ú?inky má rovn?ž meskalin, látka získaná z mexického kaktusu.
Psilocin a psilocybin jsou látky poprvé izolované Albertem Hofmannem
z mexické houby lysohlávka mexická (Psilocybe mexicana).
V ?echách roste její rodový p?íbuzný lysohlávka ?eská (Psilocybe bohemica).
Psilocybin je stabilním fosfore?ným esterem nestálého psilocinu. Psilocin na vzduchu podléhá
chemickým zm?nám. Pr?b?h intoxikace je v p?ípad? psilocybinu jakoby surov?jší než
u LSD.
Za poskytnutí ilustra?ního obrázku d?kuji Kater Misch.